,,Takže bal tašky za týden vyrážíme!"
,,Už za týden? Týno ty šílenče!" Usměju se a hodím po ní manuál: jak postavit stan.
,,Na a studuj! Já to totiž dělat nebudu!" Něco zafrfňá, ale to už jí nevnímám, protože se vrhám na další dárek. Tenhle je od maminky. Krabice. Otevřu jí a tam další krabice a pod jejím víčkem...překvapivě další krabice. Takhle to jde nějakou chvíli až když otevřu poslední mrňavounkou krabičku, vím, že už jsem
konečně u konce. V krabičce leží klíčky a papírek s adresou. Mami, to je...
,,Ano. To je tvůj první byt." Bože!