
Nejlepší léto 16.díl
29. října 2011 v 23:00 | Ady | Nejlepší léto
Ady
,,Kde to jsem? A co se stalo?'' zeptala jsem se zmateně, když se odtáhl.
,,Ty si nič nepamätáš?''
,,Ne, nepamatuju si nic.''
Všechno mi převyprávěl. Od našeho prvního setkání až po dnešek. Ten sen. Vždyť jsem viděla samu sebe přesně tak, jak Patrik říkal. Sáhla jsem si na dekolt, ale sykla jsem bolestí. Takže je to pravda. I když rána vidět nebyla, dost to bolelo a mohu se vsadit, že mi tam zbyde ošklivá jizva. Díky lékům proti bolesti a ještě doznívající narkóze, jsem byla jako v mlze. Vím jen, že Patrikovi přistavili postel na pokoj, aby mohl být pořád se mnou. To je od něj tak milé, pomyslela jsem si. Vždyť mě vůbec nezná. Další dva dny ke mě nesměl nikdo jiný než on. Nechápu, proč doktoři nikoho nechtěli pustit. Ovšem musím uznat, že Páťa se ke mě choval, jako k princezně. Byla jsem slabá jako moucha, ani lžíci jsem neudržela a tak mě krmil. Nedokážete si představit, jaká u toho byla sranda. Dokonce, když jsem spala doběhl pro růže, prý aby to tam vypadalo veseleji.
,,Jak víš že miluji růže?''
,,Včera si to hovorila keď sme sa rozprávali o záhrade tvojej babičky.''
,,Vážně jsem to říkala?''
,,Naozaj.'' usmál se a políbil mě.
,,No, tak to mi teď musíš o sobě něco říct ty.''
Chtěla jsem ho poplácat po rameni, ale sotva jsem zvedla ruku.
,,Nie, zlato. Nenamáhajte sa. Musíš si všetky sily šetriť.'' položil mi ruku zpátky na postel.
Bavili jsme se o všem možném i nemožném. Sděli jsme si všechny tajemství i trapasy. Už jsem doufala jen ve štěstí, když v tom se rozletěly dveře pokoje a v nich stál...... Kamil?
,,Díky bohu jsi v pořádku!'' rozběhl se ke mě, ale hned se zarazil, když spatřil Patrika.
,,Kdo to je?'' civěl nechápavě.
,,To je Patrik. Patriku, to je můj bývalý přítel Kamil.'' na slovo bývalý jsem dala značný důraz.
,,Cože? Bývalý? Myslel jsem, že to urovnáme. Že mi dáš druhou šanci.'' řekl se smutným výrazem, ale bylo vidět, jak moc ho štve, že tu nejsem sama.
,,Druhou šanci?! Děláš si ze mě srandu?! Ty klidně chrápeš s mojí kamarádkou a myslíš si, že když přijdeš s prosíkem a kytkou, že ti odpustím? Je mi z tebe zle. Vypadni a už nikdy se neopovažuj lézt mi do života.'' Kdybych mohla křičet, křičela bych.
,,Fajn, jak myslíš. Já se chtěl omluvit.'' odpověděl. Z jeho slov ale doslova kapal jed.
,,Některé věci se nepromíjí a tahle je jednou z nich.''
Práskl za sebou dveřmi. Tím prásknutím definitivně ukončil jednu kapitolu mého života. Po tvářích si razily cestičku slzy.
,,Nechceš si o tom porozprávať?'' sedl si ke mě Páťa a utřel mi slzy.
Všechno jsem mu pověděla. O narozeninách, o novém bytě i o tom, jak jsem je našla. Znovu mi bylo do breku.
,,To je mi ľúto.'' pohladil mě po vlasech.
Zbytek dne jsem prospala. Patrik prý spal taky. Ani se nedivým že usnul. Vždyť mě střežil celé dny a sestřičky říkaly, že i noci. Druhý den ráno mě probudily nějaké hlasy. Nejprve jsem je nemohla přiřadit, ale pak mi to cvaklo. Slyšela jsem Týnku, Elíí a kluky.
,,Jé už jsi vzhůru zlatíčko! vrhla se na mě Týna.
,,Au-Au...'' sykla jsem bolestí, jelikož se na mě naplácla.
,,Ježiš promiň! To jsem nechtěla! V pořádku?'' omlouvala se se zděšením v očích.
,,Myslím že to přežiju.'' usmála jsem se, aby viděla že je to dobrý.
Elíí stála v pozadí s Romanem a drželi se za ruce. Fíha! Ty do toho praštili rychle!Pak ale idylka skončila. Týnin výraz zvážněl a dost jsem se bála. Týna totiž nikdy nemá vážný výraz.
,,Už se ti pochlubil se svým tajemstvím?'' pronesla.
,,Kdo?'' nechápavě jsem na ní zírala.
,,Patrik. Oni totiž tady kluci jsou slavní. Mají kapelu. Zrovna tu, na kterou jsme chtěly jít. Proto neměli čas tam zajít s námi.'' Igor si jí přitáhl k sobě.
,,No nehovor, že ti to vadí.'' popíchnul jí.
,,Nešmatlej na mě na veřejnosti. Nemám ráda majetnický chování.'' vyjela po něm.
,,Pokoj jo? Veď ja si počkám.'' stáhl se zase zpátky do pozadí.
,,Proč jsi mi to neřekl?'' podívala jsem se na Patrika s výčitkami v očích.
,,Vieš, je hrozne ťažké nájsť si babu aby ťa mala rada takého aký si a nie preto, že sme slávni. Moc si sa mi páčila už od chvíle, keď si na mňa hodila tú zmrzlinu.''
,,Ale to nebylo schválně.'' bránila jsem se.
,,Iste že nie.'' usmál se.
,,No a keď som videl, že nevieš kto som, chcel som ťa spoznať. A potom som sa do teba zamiloval. Dokážeš mi odpustiť?''
Komentáře
[1]: To já taky...ale o tom tady můžu maximálně psát.... ![]()
[2]: Pravda no... Mně se zase šíleně líbí, jak se tu pošťuchuju s Igorem, to je naprosto k sežrání!!!
Tak honem pokráčko, prosím, ty fakt píšeš dokonale... Já tu povídku doslova hltám! Tomu ver!!! ![]()
Já tuhle povídku miluju čím dál víc ! Další díleček...je to DOKONALÉ !
[1]: Elíí,kdo by nechtěl ? x)
jeeeeej to bolo krásne :) ... Patrik aký zlatučký ... :) .. a Igor s Týnou
DD ... úžasní sú .. nedá sa na nich nezasmiať ![]()
a samozrejme, že okamžite ďalší diel !!!! ![]()








Nádhera!!! Chtěla bych někoho takového, jako je tady Patrik... :)