Dostala jsem úkol napsat za naší třídu 9.B projev na konec školního roku. Když už jsem si to napsala tak jsem to i odprezentovala. Ve škole se moc líbil, tak doufám, že vám bude taky. :)
9 let. To je ale velký číslo co? Skoro kulatý. Hele, pamatujete taky na ten první školní den, kdy jsme přišli všichni nastrojení do těch nejlepších šatů? Holčičky byly v sukýnkách a punčoškách, které doplňovala nějaká pestrobarevná halenka. Kluci zase v košilích a kalhotách s nažehlenými puky. 31 srpna 2003. Tu noc jsme nemohli nedočkavostí ani dospat. Mezi náma, vědět tehdy do čeho jdu, sbalila bych si plyšáka, obula výletní botičky a vydala se hledat perníkovou chaloupku. No jo, tenkrát jsme byli pěkně naivní. A ještě větší naivita byla myslet si, že ve škole to bude super. Kruci, co to těm mrňousům lejete do hlavy? Každopádně od prvního září 2003 nastala nová kapitola našeho života. Už nebyl machr ten, co chodil domů po o, nebo ten, co uměl skákat přes švihadlo. Mimochodem, já to neumím dodneška a taky žiju. Ne, ne. Ten kdo už mohl psát perem a ne tužkou, jo to byl pán. Škola nás učila novým věcem, ukázala nám dosud neprobádané území. Škola nás také naučila, že se neignorují jenom rodiče, ale že je zábava provokovat i jiný dospěláky. Zvlášť, pokud se rozhodli nás omezovat v naší zábavě. Kdyby myšlenky zabíjely, učitelé by byli velmi drahým a nedostatkovým zbožím. Stejně se vám divím, že to za ty prachy děláte. No zkrátka a dobře, prostě jste nás těch devět let pěkně prudili. Neříkám, že to nebylo oboustranný. No, jelikož tady kecám už pěknou dobu, všichni jsme unavení z předčasných oslav a chceme na oběd, jedeme dál. To mi připomíná, udělejte s tou jídelnou něco. Buď se to nedá anebo je toho málo. Ale puberťákům se prostě nezavděčíte. Ráda bych teď přešla k rozloučení s učiteli, kteří musejí mít umělý žlučník, jelikož s námi v našem milovaném ústavu vydrželi takovou dobu.
Paní učitelka Ječná
Čeho si na vás velmi vážíme, je vaše železná trpělivost. Například se mnou to zajisté nebylo lehké. Nikdy jste nad námi ale nezlomila hůl, nevzdala to a dál jste nám rvala spoustu nových věcí do hlavy. Obdivuji, že jste se ovládla a některé jedince nezardousila. Například mě. A jak vás muselo štvát, že jsme si nemohli vzpomenout jak se počítá úloha, kterou bychom měli, tedy podle vás, umět ze sedmého, né-li nižšího ročníku. Upřímně, já ani nevím, co jsem měla včera k obědu. Ale i tak odcházíme s pocitem, že jste nás dobře vyzbrojila a připravila do života. Mám na vás poslední otázku, jak to k sakru děláte, že vypadáte tak zatraceně mladě!
Paní učitelka Králíčková
Jestli vy nemáte nervy z ocele, tak musej bejt z titanu, jelikož hodiny s náma byly občas k nevydržení. Pro vás. Na druhou stranu bylo ale i dost hodin, kdy se bavili všichni, kdy nás probíraná látka dokonce zajímala. Sice se rozbor vět a no, no, no jak se to jmenuje?! To je jedno, prostě se to minulo účinkem. Kruci, teď jsem asi propadla z češtiny.
Paní učitelka Markovová
Naše první společná hodina? Definovala bych jí asi takto: Stažené půlky, nepochopené vykání žákům, ale hlavně ty nejčernější představy známek na vysvědčení. Snažila jsem se rychle si vzpomenout na ty nejdůležitější data v historii, i na pár německých slovíček. Samozřejmě marně. Ale časem všechny ledy roztají a vy jste se ukázala jako super ženská, na kterou jsme se mohli kdykoliv s čímkoliv obrátit. A kdyby jste zase měla pár písemek na opravení, hlásím se jako dobrovolník.
Paní učitelka Votavová
Do dneška mám schované všechny výkresy a ještě je dlouho schované mít budu. Máte úžasné nápady, které nadchnou a líbí se. Někdo se sice nenarodí jako umělec, ale vy jste nám ukázala jak jím být i tak. Za mojí spolužačku Kačku Bendovou bych vám chtěla vyjádřit díky za to, že jste ji bezvadně připravila na talentové zkoušky, splnila jí tak sen a pomohla jí posunout se k vysněnému povolání.
Paní učitelky na Angličtinu
Vám patří snad největší dík. Díky vám si můžu lakovat nehty a nekoukat přitom na titulky. Velmi často se pár slovíček hodí při práci a využijete je i v běžném životě. Alespoň cizincům ukážeme, že jsme vzdělaní a místo na Orloj je nasměrujeme na Aljašku.
Paní učitelka Bezděkovská, Švestková
Díky vám si můžu zpívat a výsledný zvuk i spočítat. Jenže zpívat neumím a fyzika mi neříká ani ahoj. Teď jsem propadla i z fyziky. Ale na opravu rozvodné sítě asi opravdu mít nebudu.
Paní učitelka Řezníčková
Grafy, tabulky, Word a spoustu dalších, které ovládám asi jako moje babička telefon. Dělám si srandu, dobrá jako ona asi nebudu. Rozhodně ale děkujeme za ukázku, že počítače nemáme jen na hraní her a vysedávání u facebooku. Taky moc děkujeme za pomoc při absolventských pracích, kdy jste nám velmi pomohla.
Paní učitelka Stuchlíková
Naučila jste nás nebezpečnou věc, používat zákon. Od teď se u soudu dveře netrhnou. Rozhodně máme spoustu úsměvných zážitků, které by vytržené z kontextu mohly znít jaksi nemravně a nepublikovatelně. A jako mojí garantce vám moc děkuju za obrovskou pomoc.
Pan učitel Jaroš
Při hodinách tělesné výchovy jsme měli chuť vás hodit do drtičky. Myslíte si, že ty zbloudilé krikeťáky, které prolítly jen milimetr kolem vaší hlavy byla nehoda? Ne, byla to chyba. Naše chyba že jsme se netrefili. Ale i přes to všechno vás máme rádi a budete nám chybět.
Jako poslední, protože nejlepší patří nakonec, bych chtěla poděkovat naší paní učitelce třídní, Nadě Pekařové a asistentce Lídě Neumajerové za to, že jen s menšími újmy na zdraví i na psychice s námi zvládly vydržet čtyři roky. Čtyři roky, které byly doprovázeny věčnými absencemi, nepřipraveností na výuku, problémy v chování a mnoho dalšího. Nebylo to ale vždycky tak černé a nic se nejí tak horké jak se to uvaří. Bylo samozřejmě i pár světlých chvilek. Například když byl víkend že? Né, dělám si srandu. Paní učitelka srší vtipem, ale na druhou stránku umí být i vážná, zato Lída na první pohled vypadá přísně, jenže pak, když odkryjete slupku zjistíte, že je to hodná ženská se zlatým srdíčkem a hodnou dušičkou. Tyhle dvě dámy vám vždycky pomůžou a nenechají vás ve štychu, pokud si to nezasloužíte. V posledních dnech jste se nám ukázaly v pravém světle a já si začala uvědomovat víc než kdy dříve, že mi budete strašně moc chybět. Děkujeme vám za všechno a tímto se omlouváme za vše špatné co jsme vám kdy provedli.
Dále bych poděkovala všem učitelům, kteří nás někdy učili nebo jen suplovali. I vy jste sehráli velkou roli v této etapě našeho života. Času není nazbyt a čas jsou peníze, takže se rozeběhněte létu vstříc a za pár let na školním srazu ahoj.
Ps: Všichni učitelé se mají povinně dostavit k paní šatnářce, kde sepíší seznam hospod, kde budou nasávat a slavit. My jenom abychom se nepotkali.







