close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Už nejsme lidi 1.díl

4. září 2012 v 0:57 | Ady |  Už nejsme lidi



Škola už nám začala, tak jak jste se v tom ústavu měli? :D Kdysi dávno tu byla anketa, kde jste hlasovali o to, jakou fan fiction mám napsat. Vybrat jste si mohli buď z Normální život, to co by se klidně mohlo stát nebo Nadpřirozeno. I když zvítězila první možnost, rozhodla jsem se nakonec napsat obě varianty. Jenže mi chyběl námět pro výherní možnost. No a teď už námět mám! :D Doufám, že se vám to bude líbit a ohodnotíte to komentářem. ;) Pěkné počtení přeju.


Stála v temné uličce a čekala na něho až se vrátí. Byla už dávno tma a lednový mráz jí řezal do kůže. Měl by tu už přeci být! Co mu k sakru tak dlouho trvá? Říct pár vět a vypadnout, nemůže zabrat tolik času. Něco se mihlo v dálce. Rychle vzala z kapsy nůž. Vychovaná ulicí moc dobře věděla, že je důležité být vyzbrojen. Byl to ale jen planý poplach.
,,Co ti k čertu tak dlouho trvalo?"
,,Prepáč. Stále sa na niečo pýtali. Nechceli tomu veriť."
,,A co jsi jim řekl?"
,,To na čom sme sa dohodli. Že si sa predávkovala a skočila do rieky."
,,Fajn, fajn. Co Anna? Jak to vzala?"
,,Nebola doma."
,,Tím líp."
,,Ideme? Už nás čakajú."
,,Jasně. Nechci přijít pozdě."
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
,,Já ale nepotřebuji nějakýho seschlýho dědulu, co mi bude říkat jak se mám chovat!"
,,Přestaň tu ze sebe laskavě dělat blázna a nekřič." řekla tichým hlasem moje matka.
,,Proč bych ze sebe neměla dělat blázna?" rozpřáhla jsem se rukou po čekárně. ,,Vždyť tady je blázen každej! Do jednoho!"
,,Ségra, prosím tě, zklidni hormon a sedni si." ozvala se Anna s hlavou v dlaních.
,,Ty aby si nestála vždycky při ní, že jo!"
,,Adélo dost! Jen se tu ztrapňuješ."
,,Ne, tak to není drahá maminko. Ztrapňuju tebe! A každej tu teď může vidět, že jsi z dcery vychovala narkomanku!"
Plesk. Ta sedla. Uraženě jsem si mnula tvář.
,,Teď si tu sedneš a budeš zticha. Nebo..."
,,Nebo co? Necháš mě svázat do kazajky?"
,,Klidně jestli to bude nutné."
,,Vždycky ti šlo jenom o to, jak vypadáš před lidmi. Nikdy jsi se nestarala o mě, proč jsem začala fetovat. Povím ti to." sedla jsem si těsně vedle ní.
,,To kvůli tobě." zašeptala jsem jí do ucha. Nic nenamítala, jen dál tiše seděla a čekala na vyzvání sestřičky do ordinace.
Je to tady pěkně pošahaný. Obrázky mozku viseli na protější stěně. Bylo to tu divný. Nějaký malý kluk v rohu místnosti na mě vyplázl jazyk. Gesto jsem mu vrátila. Chvíli nám to vydrželo, než se rozlétly dveře a z nich začal pochodovat zástup pacientů jdoucích na terapii, ale soudě podle jejich výrazů se jednalo spíše o popravu. Mezi nimi jsem zahlédla známou tvář.
,,Martine? Martine!"
Trhnul hlavou aby se podíval kdo ho volá. Chtěla jsem za ním jít a obejmout ho, ale matka mě posadila zpátky na sedačku.
,,Tak tebe už taky dostali?" hlesla jsem skoro neslyšně. Jen smutně sklopil zrak jako by mě slyšel. Pak se mi ztratil za dalšíma dveřma. Martin je fajn kluk. Dřív to byl premiant třídy, né-li školy. Měl spoustu mimoškolních aktivit, vyhrával různé soutěže. Jen kamarádi mu chyběli. Šikanovali ho, párkrát ho dokonce surově zbili. Vím to, byla jsem u toho. Chodili jsme totiž do stejné třídy.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tris Tris | Web | 4. září 2012 v 9:11 | Reagovat

"Lehká" rodinná nenávist a dost zajímavý začátek, no, rychle další...! :D

2 zuzka zuzka | Web | 4. září 2012 v 13:43 | Reagovat

wau! ďalší!

3 Peťula Peťula | Web | 25. září 2012 v 11:25 | Reagovat

Ano.. Rychle další!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama