Krvavá minulost 8.díl

11. listopadu 2012 v 23:44 | Ady |  Krvavá minulost
Nový díl. :) Dokonce už mám napsanou polovičku příštího dílku :D


,,Kdo to byl?" zeptala jsem se Patrika, jelikož jsem pořád nevěděla, kdo mi to bušil na dveře.
,,Vieš ako som hovoril o tej organizácii?"
,,Té co zabíjí pekelné bytosti?"
,,Hej. Tak za tými dverami stál ich posol."
,,Chtějí mě kvůli tomu že jsem no... Stará duše v novém těle?"
,,Nejde im ani tak o teba, ako o to, že sa scházíš s nami. Idú po nás už dlho."
,,A já jim mám pomoct vás zabít."
,,Presne tak."
,,A kde to jsme teď?"
,,U starej staničnej budovy. Roky tadiaľ neprešiel jediný vlak. A nám slúži ako úkryt. Budova má aj dosť podzemných tunelov. Kedysi tu bol sklad pašovaného tovaru." Vešli jsme hlavními dveřmi do nádražní haly. Strop byl prosklený a barevná sklíčka dohromady tvořila nádherný obraz parního vlaku a cestujících. Ženy na sobě měly až na zem dlouhé šaty. Jemnými ručkami držely krásné a asi i ručně zdobené slunečníky, které sloužily spíše jako ozdoba, jelikož ženy měly na hlavách klobouky. Bylo zřejmé, že jsou to dámy z vyšší společnosti. Kdo jiný by si také v té době mohl dovolit cestovat vlakem než lepší společnost, že?
,,Ideš už?" Slyšela jsem Patrikův hlas odněkud z dáli. Zpozdila jsem se obdivováním skleněného stropu, kterým občas zasvitla hvězda. A teď nevím kudy kam. Jak mě tu mohl takhle zapomenout? Co jiného můžu dělat než si pomoct sama? Jen jsem si povzdechla, pokrčila rameny a vydala se hledat správnou cestu.
,,Patriku?" Můj hlas se rozléhal nádražní halou. Najednou mě někdo chytil za ruku.
,,Tak tu si. Nesmieš sa mi takto strácať."
,,Pane Bože! Vyděsil jsi mě k smrti Patriku!"
,,Prepáč, to som nechcel."
,,Jak se dostaneme do těch tvejch slavnejch pozemních chodeb?" poklepala jsem si podrážkou svojí tenisky na kamennou podlahu.
,,Väčšina vchodov je už dávno zamurovaná. Ale jeden tu ostal."
Vešli jsme do místnosti plné drátů a pojistek. V rohu na zemi jsem si všimla kovového poklopu dost širokého na to, aby se jím protáhl člověk.
,,Potrebuje slečna pomôcť, alebo to zvládne sama?" Viděl jak se se znechucením dívám na ten poklop. Otočila jsem se zády k rohu místnosti a zkřížila si ruce na prsou.
,,Tam mě nedostaneš." Místnost byla cítit vlhkostí a ve vzduchu se vznášel prach. Měla jsem ho plný nos a ztěžka se tu dýchalo.
,,Nemám náladu sa s tebou hádať." Zatáhl za velkou páku a nad hlavou mi krátce zapraskala žárovka, až se nakonec milostivě rozsvítila.
,,Elektřina? Tak to tleskám."

,,Nechaj sarkazmu, uvidíš že sa ti dole bude hodiť. A už mě strkal k otvoru v zemi. Nazdvihl poklop a rukou mi ukázal, abych si pospíšila. Do nosu mě silně praštil pach vlhkosti, plísně a zatuchliny. Tiše jsem nadávala, když jsem pomalu slézala dolů po kovovém žebříku. Ruce mi klouzaly po chladném železe oblezlém nějakým slizem. Když jsem stanula nohama na pevné zemi, zahalila mě nepřístupná tma.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tris Tris | Web | 12. listopadu 2012 v 16:23 | Reagovat

Skvělé :) No tak makej, nenapínej a zveřejňuj další díl!!! :D :D

2 zuzka zuzka | Web | 13. listopadu 2012 v 12:26 | Reagovat

ďalší dielik!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama