close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Krvavá minulost 9.díl

6. března 2013 v 0:13 | Ady |  Krvavá minulost
Patrik jen seskočil dolů a postavil se vedle mě. Absolutně ignoroval asi tří metrovou hloubku.


,,Proč je tu taková tma? Nezapínal jsi náhodou proud?" postěžovala jsem si.
,,V tejto časti chodieb nie je zavedená elektrina."
,,A jak mám asi podle tebe vidět na cestu?"
,,Prepáč. Zabudol som že nie si ako my."
,,Děkuju pěkně." poznamenala jsem ironicky.
,,Preboha poďme." Chytl mě za ruku a táhl mě chodbou někam do neznáma. Jeho stisk byl pevný a kůži měl tak horkou, až jsem si myslela, že se spálím. Najednou jsem zaslechla neznámý zvuk z chodby vedle nás. Přitiskla jsem se k Patrikovi a zmáčkla mu paži. Zatnul svaly a nechápavě se na mě podíval. Uplně jsem cítila, jak ztuhl a zpomalil krok až nakonec uplně zastavil.
,,To jsem ti tak odporná, nebo mě nenávidíš, nebo co jsem ti sakra provedla, že vždycky když se k tobě přiblížím vypadáš jako kdybys nejraději utekl..." udělala jsem malou pauzu a vzpomněla jsem si na jeho křídla.
,,Nebo spíš odletěl někam hodně daleko." Na otázku mi neodpověděl, jen ukázal ke stropu, kde jsem stejně nic neviděla.
,,Bol to len netopier." Trochu jsem se otřásla. Vůbec si mě nevšímal a jednoduše mě táhl chodbou dál.
,,A sme tu." Najednou mě světlo začalo bodat do očí a matně jsem rozpoznávala tvary. Párkrát jsem zamrkala.
,,Páni! Jak se vám podařilo dostat sem všechny ty věci?" zírala jsem na pohovku a lampičky. Polštáře na sezení byly poházené na zemi.
,,Tvůj pokoj bude na konci chodby." Vůbec se na mě nepodíval a odešel. Co jsem mu kdy udělala? Vydala jsem se směrem ke svému novému pokoji. Místo dveří tu byly buď závěsy, nebo v jednom případě korálky. Musím uznat, že je to tu hezky zařízené. Tedy pokud bereme v potaz to, že jsme v podzemí. Mám pocit, že jsem našla svůj pokoj. Dobře, beru zpátky to, co jsem řekla.
,,Já tu spát nebudůůůů!" zaúpěla jsem. Miluju pohled na noční nebe a tady není ani škvírečka. Podzemí. Super. Kam jsem se to dostala? Sedla jsem si na okraj postele, která pod mou vahou zavrzala. Všechno se na mě začalo valit. Dozvěděla jsem se, že jsem šlechtična z minulosti v novém těle. Vrah mého minulého já je můj přítel a zároveň upír. Roman mě miloval, já mu zlomila srdce a on se kvůli mně vzdal svého života. I přesto, že jsem ho podvedla, šel pomstít moji smrt. Z přemýšlení mě vytrhlo hlasité kručení v břiše. Vypotácela jsem se z pokoje. Svět se mi točil před očima. Chvíli mi trvalo, než jsem našla kuchyň. Vděčně jsem se sesunula na židli. Zařízení kuchyně bylo starší, ale postačující. Zelené oprýskané skříňky co nejspíš i vržou. Jedna z nich měla nalomené dvířka. Linka byla poškrábaná. Někdo evidentně nepoužívá prkénko. Sporák a lednička ale oproti ostatní výbavě kuchyně vypadaly docela nově. Na stole byl zeleno bílý kostkovaný ubrus a kolem šest židlí. Docela dobrá výbava. Začala jsem skříňky prozkoumávat. Bylo tu pár hrnců, pánvička, talíře a hrnečky, příbory a skleničky. Prostě základní výbava. Když jsem nic k jídlu nenašla ve skříňkách, vrhla jsem se hladově na ledničku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Peťula Peťula | Web | 10. března 2013 v 20:49 | Reagovat

Jůůů! Toto mi chybělo! :))
Napiš další.. Prosím.. :))
To je úžasná povídka.. :-)

2 zuzka zuzka | Web | 19. března 2013 v 13:49 | Reagovat

ďalší!

3 Popcorn Popcorn | Web | 27. března 2013 v 18:58 | Reagovat

Ahoj, s kamoškami sme založili poviedkový blog, kde budú poviedky všeho druhu a hľadáme autorov(poprípade adminov), ktorí by chceli zverejniť svoje diela. Ak máš záujem, pozri blog a prepáč za reklamu :)

4 Tris Tris | 30. března 2013 v 20:35 | Reagovat

Prostě úžasné! :)...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama