Krvavá minulost 10. díl

9. června 2013 v 1:48 | Ady |  Krvavá minulost



Když jsem nic k jídlu nenašla ve skříňkách, vrhla jsem se hladově na ledničku.


Otevřela jsem ji a
,,Co to.." v postranních skříňkách ledničky byly sáčky a petlahve plné...krve???
,,Fuj!"
,,Vám to asi přijde nechutné, ale pro nás to znamená život."
,,Promiň. Já...to...jsem..tak nemyslela."
Přede mnou stál vysoký blonďáček s roztomilým dětským kukučem.
,,To je v pohodě. Chápu to. Já jsem Tom."
,,Já jsem Elizabeth. Těší mě."
,,Krásná jako vždy vaše milosti." sklonil se a náznakem mi políbil ruku.
,,Milosti?" Trochu jsem nechápala, co mi tu říká. Koukal na mě jako na obyvatele cizí galaxie. Pak pustil moji ruku, narovnal se a uhladil si košili.
,,Takže Tome. Máte tady něco k jídlu?" Rozzářily se mu očka a na tváři se mu rozlil blažený úsměv.
,,Já uvařím! Vy se tu posaďte." Hned začal vyndávat suroviny, misky a hrnce.
,,Tykej mi. Je hrozně divný, když mi vykáš."
,,Bude mi to asi chvilku trvat, ale vynasnažím se. Doufám, že ti pořád chutnají špagety s rajčatovou omáčkou. Vyprávěla jsi mi, že jako malá jsi jela s otcem do Itálie a přejedla jsi se těstovinami, až ti bylo zle. Otec na tebe byl tenkrát rozzlobený, protože se to na dámu nesluší." Chvíli mlčel a potom dodal:
,,Ty si to asi nepamatuješ, co?"
,,Jak bych mohla?"
,,No, jeden způsob by tu byl."
,,Jaký?"
,,Tvoje duše už jednou žila, má tedy v sobě zakořeněné vzpomínky z minulého života."
,,A jak bych je mohla oživit?" Že by tu bylo něco, co mi Paľo ani Roman neřekli?
,,To já už bohužel nevím. Je to stará pověra. Dneska už se asi moc nepraktikuje. Lidi zapomínají, že existuje nadpřirozeno a nezajímají se. Nějaké staré čarodějnice by možná tenhle způsob mohli znát."
,,Takže i čarodějnice jsou skutečný?"
,,Jasně, proč by nebyly?"
,,Nevím, nikdy jsem žádnou neviděla."
,,Třeba jo a ani to nevíš. Vypadají stejně jako všichni ostatní. Nemají na nosu bradavice a skřehotavý hlas." Oba jsme se rozesmáli.
,,Dokonce to ani nevědí, že jsou čarodějnicemi."
,,Hele a odkud mě vlastně znáš?"
,,Byl jsem tvůj a Romanův sloužící. Pomocný kuchtík."
,,Nelíbí se mi vidina sluhů."
,,Mně to nevadilo. Dělal jsem to rád. Vaření mě baví." Tom byl opravdu skvělý kuchař. Lepší těstoviny jsem snad nikdy nejedla. Evidentně ho potěšilo, jak se cpu k prasknutí.
,,A ty jsi vlastně co za stvoření? Taky upír?"
,,Taky. Roman mě přeměnil." Jako kdyby cítil, že se o něm bavíme, vešel Roman do kuchyně.
,,Čo tu vy dvaja robíte?"
,,Tom mi uvařil skvělou večeři."
,,A zostalo niečo?"
,,Ne! Všechno jsem ti snědla!"
,,Toto ti nedarujem!" Snažil se mě chytit. Vypískla jsem a rozběhla jsem se z kuchyně ven. Tam jsem padla Paľovi přímo do náruče. Krásně se usmál a dal mi pusu.
,,Ako si sa mala?"
,,Dobře. Jsem ráda že jsi tu. Já bych s tebou chtěla mluvit.
,,Veľmi ma to mrzí, ale musím ísť niečo zariadiť. Uvidíme sa neskôr. Milujem ťa."
,,A kdy se vrátíš?"

,,To ešte neviem." políbil mě na čelo a s spolu s Igorem, který stál nezúčastněně mimo skupinu odešel. Na patě jsem se obrátila a utekla do svého pokoje. Obličejem jsem se zabořila do měkkého, světle zeleného polštáře.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Peťula Peťula | Web | 10. června 2013 v 18:01 | Reagovat

Já chci další! :)
Je to krásné.. :D

2 Tris Tris | 10. července 2013 v 13:58 | Reagovat

Oooo..fajnovúčke!:) Chybělo mi to... Přečetla jsem si všechno od znova! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama