Krvavá minulost 14. díl

9. ledna 2014 v 21:50 | Ady |  Krvavá minulost
Je to malinko delší než jsem očekávala. Příště čekejte nejakou tu Roman-tiku. ;)




,,Nikdy, opakuju nikdy by mě nenapadlo, že tady budu stát v šest ráno a šaškovat ve staré nádražní budově," Můj výcvik právě začal. Casandra mě učila sebeobranu a způsoby boje. Měla jsem na sobě teplákovou soupravu, kecky a vlasy stažené do culíku. Ani jsem se nenamalovala a oči jsem měla zalepené ospalky. Jediné co jsem v tu chvíli chtěla, bylo lehnout si zpátky do postele, zahrabat se pod deku a už nikdy nevylézt ven. Nebo ještě líp, jít domů a na všechno zapomenout a žít dál svůj starý, nudný, ale normální život. Stýskalo se mi po rodině a po Verče.
,,Jestli nepřestaneš remcat, tak tě uškrtím na tvým vlastním tenkým střevě. Jasné?"
,,Jasné." zamumlala jsem. Casandra byla tvrdá učitelka.
,,Takže teď se rozběhěj alespoň tři kolečka."
Nedovolila jsem si odporovat, protože Casandra vypadala, že je schopna svoje výhružky splnit. Je napružená od včerejška. Večer jsme šli všichni jako vždycky společně na večeři. Konverzace nad vepřovými kotletami a špenátovým salátem probíhala normálně. Poslouchali jsme Rózu jak vypráví o nedávném sjezdu milovníků přírody v Californii. Jakožto čarodějka je silně spjata s přírodou a miluje všechno živé. Takže kotletky vynechala. Nevadí, alespoň jsem si mohla přidat. Kluci zase pro změnu mluvili o kopání tunelu.
,,Prehĺbili sme ďalší kus chodby. Zajtra by sme sa mali prekopať do haly. Ak sú plániky presné, bude dostatok miesta pre všetkých. Teda ak všihni dorazia." začal Roman.
,,Saša a Jack by měli dorazit během zítřka. Tedy pokud se někde nezdrží." informovala nás Róza s plnou pusou špenátu.
,,Co kde sakra vyvádějí? Saša ví moc dobře jaká je situace a že tady má být a courá se bůhví kde!" Rudé lokny jí samým rozčílením poletovaly kolem hlavy. Všichni se na Casandru koukali jako na blázna a taky tak trochu, jako kdyby to vlastně vídali často. Jenom já jsem na její výbuch reagovala poděšeně.
,,Všichni jste tak nezodpovědní! Kdy už vám dojde, že nám tu jde o život?!" vystřelila ze židle a odpochodovala pryč. Všichni se vrátili k normálnímu chodu večeře. Roman mi věnoval omluvný pohled, ale sklopila jsem zrak, když mě Pal'o pohladil po ruce. Tuhle situaci bych už asi měla jednou pro vždy vyřešit. Momentálně jsem na to ale neměla sílu. Po jídle jsem si šla odpočinout do pokoje, ale slyšela jsem divné zvuky z vedlejší chodby a šla jsem se tam podívat. Casandra stála ve slepé uličce a doslova házela plameny proti hliněné zdi.
,,Pitomci blbý!" šleh plamenem o zeď. ,,Myslí si, že si můžou hrát na hrdiny!" šleh o zeď. ,,Všichni kvůli nim pochcípáme!" další rána plamenem. Nevěděla jsem, co mě znepokojovalo víc. Jestli to, že Casandra právě ze zdi udělala keramiku, nebo to, že všichni pochcípáme. Asi jsem lapala po dechu moc nahlas, protože se otočila.
,,Co tu chceš!" Její vlasy byly ještě víc rudší, tvář, jinak bledá najednou zčervenala a oči její oči změnily barvu na ohnivou.
,,Já jsem jenom něco slyšela a tak jsem se šla podívat. Promiň."
Casandra se začala pomalu uklidňovat. Za chvíli vypadala zase normálně.
,,To já se omlouvám. Nemusela jsi to vidět."
Nedalo mi to a prostě jsem se musela zeptat.
,,Proč jsi říkala že všichni pochcípeme?"
,,Něco se blíží. Vím to. Cítím to a nejsem sama. Temní o tom taky mluví. Je to něco velkého a přinese to jenom neštěstí."
Hlavou mi běželo milion otázek.
,,Co se blíží? Kdo jsou Temní?"
,,Temní jsou něco mafiáni. Řídí všechny pekelný bytosti, které jsou na zemi. Musíš se řídit jejich pravidly, jinak jseš mrtvej démon. Nic jim nedělá problém. Běžně zabíjejí i ve vlastních řadách. Ale jsou mocní a mají dar. Oni to vidí. Předpovídají zkázu v podobě války. Ta by se měla odehrát o příštím úplňku."
,,To je ale míň než za dva týdny!"
,,Proto snad chápeš, proč jsem na té večeři tak vyváděla. Ty jsi totiž něco jako nevybuchlá mina. Jsou jen dvě možnosti. Buď jsi neškodná a nic se nestane. Nebo..."
,,Nebo co?"
,,Nebo je v tobě víc, než si všichni dokážeme představit a jsi klíčem k něčemu novému. Až se to dozví Temní, budou tě chtít pro sebe. A ty se musíš naučit se bránit, ale zatím nic neumíš a čas se krátí."
,,Co mám udělat?"
,,Musíš začít cvičit. A to co nejdřív, jinak tě to taky může přijít pěkně draho. Jenže s ten tvůj Románek mi stojí v cestě."
Trochu se mi zatemnilo před očima.
,,Jak víš o mně a o Romanovi?"
,,Copak jsem slepá?"
,,No to je v háji."
,,To je, protože mě nenechá dělat mou práci."
,,A co je tvoje práce?"
,,Vycvičit tě."
,,Tak to udělej!"
,,Myslíš to vážně?" podívala se trošku nedůvěřivě.
,,Ano!"
,,Dobře, zítra přesně v šest ráno tě čekám nahoře v nádražní hale. Nespozdi se." dala se k odchodu.
,,Jo a ještě něco," ohlídla se přes rameno.
,,nikomu to nemusíme říkat."
Potom odešla.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Janča Janča | Web | 9. ledna 2014 v 22:26 | Reagovat

Další skvělý díl! Moc se ti to povedlo, už se těším na pokračování :-):-)

2 Peťula Peťula | Web | 12. ledna 2014 v 17:58 | Reagovat

Super! :-D

3 Tris Tris | 18. ledna 2014 v 18:30 | Reagovat

No teda! :-D Líbí se mi, jak se do toho holky pouští na vlastní pěst! :-D Zdá se mi, že i ten děj se konečně začíná rozjíždět i trochu rychleji...no, teď už jenom, aby tu rychle byl i další díl! :D :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama